Jak si reflexně podpořit imunitu

Technika

Všechny dále popsané techniky budeme provádět palcem (případně ukazováčkem). Působíme špičkou palce do hloubky tkáně — jako bychom chtěli "zatlačit", "zmáčknout", "zabořit" prst do chodidla. Při působení se snažte palec v jeho hlavním kloubu příliš neohýbat — mít mezi články prstu úhel menší než 90°. A zároveň se snažte nerýpat nehtem (je třeba mít nehty ostříhané).

Pro ošetřování reflexních zón budeme používat dva druhy hmatu:

• Tonizační, neboli stimulující, posilující. Danou zónu při něm "mačkáme" v asi vteřinových pulsech.

• Sedativní, neboli uklidňující, tišící. Danou zónu při něm jednou silněji stlačíme (stiskneme), nejlépe v místě její největší bolestivosti a držíme do úplného odeznění či alespoň snížení intenzity bolesti (u akutní ostré bolesti to bývá kolem 30ti, 40ti vteřin).

Sílu hmatu pochopitelně přizpůsobujeme bolestivosti daných zón, působíme "s mírou" podle pravidla:

Zbytečně se nešetřit, ale nepřehánět.

Slezina

Funkce: Slezina patří mezi hlavní orgány obranyschopnosti těla a jeho odolávání rušivým vnějším vlivům — fyzickým i psychickým. Podle tradiční čínské medicíny je dokonce hlavním. Má zásadní vliv na zdraví krve a srdce. Filtruje a obnovuje krev likvidací "opotřebovaných" erytrocytů (červených krvinek), a produkuje lymfocyty (bílé krvinky) a podporuje činnost kostní dřeně. Je místní, "vyrovnávací" zásobárnou červených i bílých krvinek, které vypouští do oběhu "když je potřeba", ve stresových situacích.

Jen díky slezině si tělo může tvořit zásobu železa a bilirubinu. [JJ2008, str. 99] Hanne Marquardtová pak dále upozorňuje, že podle nauky o meridiánech předává svou "energii" během 24h cyklu (jednoho dne) meridiánu srdce. Ovlivňuje také všechny vegetativní procesy v těle, a podle anthroposofické medicíny pak koordinuje všechny rytmické procesy těla. [HM2016, str. 192]

Anglický termín pro slezinu spleen odkazuje k českému splín, k emoci "rozmrzelosti", "světobolu", případně "depresi". Tedy k analogu duševního stavu při prolomení psychické imunity — doléhá na nás okolní svět, který jsme si "příliš pustili k tělu" a ztrácíme vůči němu svou vlastní integritu.

Zóna: Reflexní zóna sleziny se nachází na levém chodidle, v oblasti druhé poloviny čtvrté a páté nártní kůstky ve směru ke krychlové kosti. Snadno ji najdeme tak, že ukazováčkem na nártní straně nahmátneme konec mezery mezi oběma nártními kůstkami a toto místo si promítneme na chodidlo. Je to místo necelý palec nad výrazným výstupkem na vnější straně chodidla — vystupující patkou páté nártní kůstky.

Zóna bývá bolestivá při infekcích, zánětech, alergiích (vč. astmatu), krevních anomáliích a při riziku infarktu.

Ošetřování: Jako základní "obranný" orgán těla se doporučuje stimulace sleziny nejen při akutních stavech (záněty, infekce), ale i kdykoli, kdy ještě nevíme, co je "špatně", i jako pravidelná prevence.

Při nemoci a větším zatížení je slezina oslabená, je tedy potřeba ji stimulovat tonizačním hmatem. Doporučuje se tonizace spíše vlídná až opatrná, kolem 20ti, 30ti zmáčknutí (promačkat celou plošku, pak nechat v klidu). Přes den můžeme vícekrát opakovat.

Protože se reflexní zóny tělesných orgánů nenachází jen na nohách ale také na rukách, lze i slezinu ošetřovat na ruce. Její zónu najdeme, analogicky, na konci čtvrté a páté záprstní kůstky.

Výhodou stimulace na ruce je, že ji můžeme provádět i během dne, například při práci v kanceláři, při cestách MHD, kdy chodidlo "není dostupné".

Například při nachlazeních všeho druhu doporučuji se této zóně v průběhu dne opakovaně věnovat.

Ledviny

Funkce: Ledviny mají v organismu trojí základní funkci: detoxikaci, udržování acidobasické rovnováhy (pH) a regulaci množství vody. Jsou klíčovým, protože jediný, orgánem, který tělo zbavuje všeho, co do něj nepatří — přebytků, nežádoucích látek a "odpadních" produktů imunitního systému (např. antigeny naložených bílých krvinek). Funkční imunita tedy vyžaduje funkční ledviny.

Zóna: Reflexní zónu ledvin nalezneme mezi druhou a třetí nártní kůstkou, v jejich dvou třetinách směrem ke klínovým (zánártním) kůstkám. Jinak intuitivně jsou prostě "uprostřed chodidla".

Ošetřování: Zónám se tonizačně věnujeme bez omezení, klidně i několik minut. Na počátku bývají hodně citlivé, bolestivé a tato bolest je poměrně ostrá, rychle však ustupuje. Zóny masírujeme od středu chodidla směrem k nártům.

Odezvou na stimulaci ledvin (a obecně při praktikování celostné reflexní terapie) bývá zvýšené vylučování — chce se nám více čůrat.

Slinivka

Funkce: Vztah ke imunitě má i orgán, u kterého bychom to ani nečekali — slinivka břišní. Jak naznačuje již její jméno v kompetenci slinivky není pouze produkce trávicích šťáv a glukózu-regulujících hormonů, ale také tvorba slin a především kontrola všech sliznic v těle (dýchací cesty, střevo, děloha atd.).

Zóna: Reflexní zóna slinivky sleduje linii skloubení nártních a zánártních kůstek (klínových), analogicky dle pozice v těle je její větší část na levé noze a kratší na pravé — kde se také nachází reflexní zóny vývodů jejích žláz do dvanácterníku.

Při hledání zóny doporučuji nahmatat si prstem hlavici první nártní kůstky a její skloubení s první klínovou kůstkou. Od jeho středu směrem kolmo do chodidla pak máme hledanou zónu slinivky.

Ošetřování: Z hlediska imunity nás zajímá především vztah slinivky a sliznic. Pokud máme sliznice zanícené, slinivku spíše uklidňujeme, tedy působíme sedativně — stiskneme silněji do odeznění bolesti. Při suchých sliznicích (např. v regenerační fázi po nachlazení) působíme tonizačně.

Při prevenci — intuitivně — se nabízí obě techniky kombinovat. Nejprve uklidnit (působit sedativně), poté podpořit (působit tonizačně).

Jako je slinivka v těle, i její zóna je hlouběji v tkání. Při působení se proto doporučuje nejprve chvíli prst na místě podržet a "proniknout", "provrtat" hlouběji do tkáně — a až zde působit (tonizačně či sedativně). Zónám slinivky se věnujte cca 2-3 minuty denně, ideálně rozděleno na více intervalů v průběhu dne.

Jednou z pozorovatelných reakcí na ošetření zóny slinivky je reakce sliznic — úleva od bolesti, dle druhu zatížení pak např. více či naopak méně slin.

Při ošetřování zóny slinivky se silně doporučuje tonizačně ošetřit také zónu jater, zvláště při její bolestivosti, protože jejich činnost souvisí s inzulínovým mechanismem. [PP2002, str. 83]

Lymfatický systém

Funkce: Lymfatický systém je soustava tkáňových cév a některých přidružených orgánů (slezina, brzlík, mandle, apendix). Jeho hlavní funkcí je odvod odpadních látek ze sliznic a tkání. Lymfatické kapiláry se postupně spojují v systém cév a uzlin. Lymfa z celého těla nakonec prochází hrudním mízovodem a ústí do krve v blízkosti srdce v oblasti pod klíční kostí.

Mízní systém je klíčovým prvkem našeho imunitního systému — protože právě na sliznicích a v lymfatických uzlinách dochází k hlavní části "boje s antigeny". Zde se nachází pomyslná "imunitní fronta" organismu s lymfocyty a makrofágy.

Jinými slovy, většina odpadních a cizorodých látek je neutralizována v lymfatickém systému (uzlinách), následně dopravena do krve a po filtraci v ledvinách odvedena ven z těla.

Zóny: Reflexní zóny horního lymfatického systému se nachází v meziprstních prostorech prstů obou nohou a rukou.

Ošetřování: Stimulaci kapacity a průchodnosti horního lymfatického systému pro zlepšení odvodu nežádoucích látek z horní poloviny těla provádíme masáží meziprstní tkáně ("plovacích blan") na nohou a rukou — mezi všemi prsty (tedy 8 blan na nohou a 8 na rukou). Místa s případnou plísní (bývá na nohách většinou mezi prsteníkem a malíkem) pochopitelně vynecháme.

Blánu chytneme stiskneme dvěma prsty (palec, ukazovák) a za stisku ji vytahujeme až z prstů vyklouzne. Tento hmat provádíme bez omezení, ideálně do uvolnění tkáně, případně odeznění bolesti.

Při nachlazení či např. "ucpané lymfě" bývají blány ztuhlé, místy až hrudkovité a bolestivé. Uvolnit takto ztuhlou tkáň může trvat i přes 10 minut.

Výhodou je opět i možnost snadno provádět reflexní stimulaci lymfatického systému na rukou.

Brzlík — BR-bod

Funkce: Brzlík se nachází pod hrudní kostí a je orgánem specifické imunity. Patří do skupiny orgánů lymfatické soustavy. Jeho zaměření je na diferenciaci a "učení" lymfocytů, které zde získávají schopnost specifické odezvy na imunitní hrozby — ty, které "projdou testem kvality" se dostávají do těla, ostatní jsou zlikvidovány. S věkem se zmenšuje, ale zůstává stále aktivní až do doby těsně před smrtí, kdy se "vypíná". Kromě posílení imunity brzlík také ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí.

Zóna: Reflexní zónu brzlíku najdeme na konci nártních kůstek, těsně pod základním kloubem ukazováčku. Působíme na hlavici nártní kůstky ve směru k prstu. Nejlepší způsob je hlavici kůstky "podebrat" palcem a zmáčknout jakoby do kloubu. U této zóny můžete působit také nehtem, případně masážní tyčinkou či např. propiskou. Ploška brzlíku je sice poměrně malá, je však prakticky vždy citlivá až bolestivá — čímž poznáme její správnou lokalizaci.

V reflexní terapii je brzlík jednou z tzv. maximálních zón, které harmonizují celý organismus. Jeho zónu lze kromě posílení imunity bezprostředně užít k zmírnění bolestí (krk, klouby, podbřišek), plynatosti, a k prevenci či mírnění vlivu degenerativních onemocnění. [PP2002, str. 102–103]

Ošetřování: Působíme tonizačně cca 20 stisků pro prevenci a při prvním působení. Při existujícím zdravotním problému můžeme v dalších dnech délku ošetření postupně zvyšovat i na několik minut.

Prstové cvičení

Spojením čínské (nauka o meridiánech) a indické (mudry) tradiční medicíny vnikl systém prstových cvičení, které lze — v našem případě jako doplněk reflexní terapie — použít ke zlepšení našeho zdraví.

Pro posílení imunitního systému lze užít tohoto prstového cvičení:

Na pravé ruce spojíme špičku palce a prsteníku a na první kloub palce položíme ukazovák. Dle doporučení autora praktikujeme 6x denně po dobu 3 minut. [KS1997, str. 114]

Já osobně se tohoto schématu nedržím a prstové cvičení praktikuji "intuitivně" dle potřeby. Ideální doba je před usnutím.

Důležité: prsty k sobě pouze přikládáme, ale netlačíme.

Na závěr

Ať je vám uvedený, velmi základní a neúplný recept k reflexnímu posilování imunity ku prospěchu a ku zdraví.

A za odměnu, že jste dočetli až sem, si dejte písničku. Protože… hudba přece také léčí.

— bosonožec

Reference